Ahoj Danieli,

děkuji za otázku do naší poradny a hlavně za její konec – ptáš se na můj názor. S ohledem na mé omezené znalosti středoškolského učitele se necítím na fyzikální rozbor technologií ve sci-fi filmech, takže se v odpovědi budu vyhýbat případným hlubším fyzikálním rozborům a budu spíše obecný.

Spíše než o sci-fi technologie se zajímám o historii fyziky, příběhy jednotlivých osobností i historické souvislosti. A myslím, že právě historie (nejen fyziky) by nás měla vést k pokoře. Mnohokrát se ukázalo, že teorie, považované za pravdivé a nevyvratitelné se ukázaly jako přinejmenším nepřesné či dokonce jako úplně špatné. Od představ o placaté Zemi jako „pupku“ vesmíru, přes představy o tepelném fluidu k povaze světla či mikrosvěta. Proto si myslím, že naše představy o fyzikální podstatě vesmíru jsou stále neúplné, ale při vší pokoře bych nepředpokládal žádné dramatické změny v těchto představách. Myslím, že posledních cca 100 let zpřesňujeme již známé základní principy, které platí v idealizovaných podmínkách. Proto bych věřil tomu, že např. zákony zachování budou platné stále, jen může dojít k přesnějšímu vymezení jejich platnosti. K tomuto přesvědčení mě vede to, že základní principy moderní fyziky byly prokázány před 100 lety a i přes dramatický a obrovský rozvoj v technice jsme tyto principy nevyvrátili – ba naopak, spíše je potvrzujeme a zpřesňujeme.

Pokud bych se pozastavil u např. WARP pohonu – jde o pěkný příklad toho, že teoreticky takový systém může fungovat, ale je otázka, jestli jsou podmínky jeho fungování (i v daleké budoucnosti) splnitelné. Stejně jako v případě cestování časem pomocí tzv. červích děr by byl zapotřebí materiál o záporné hmotnosti. Řešení příslušných rovnic s dosazením záporné hmotnosti vykazuje možnost WARP pohonu, ale je otázka, zda takový materiál existuje/může existovat. Ale z druhé strany – dosazením do rovnic Obecné teorie relativity odhalil v roce 1915 Karl Schwarzschild existenci černých děr a první fotografii černé díry (přesněji jejího okolí) jsme mohli vidět v roce 2019.

Historie nám ukazuje i další souvislost s novými technologiemi – peníze. Zatím co např. studium fúzních reaktorů (princip jaderné fúze byl představen ve 20. letech minulého století) postupuje velmi pomalu, tak komerční či vojenské technologie (např. rakety) jsou vyvíjeny a aplikovány mnohem rychleji.

Doufám, že i když šlo spíše o exkurzi do historie, než o fyzikální rozbor se mi podařilo tvůj dotaz alespoň částečně zodpovědět a třeba se oba nějaké nové aplikace sci-fi technologií dočkáme.