Ahoj Terezo,

děkuji za projevenou důvěru a další dotaz.

Když bych napsal bomba Little boy, svržená na Hirošimu měla účinky ekvivalentní 15 kilotunám TNT, tak to většině lidí asi nic moc neřekne. Lze dohledat, že 1 gram TNT uvolní výbuchem energii cca 4,2 kJ. Což je vlastně hodnota měrné tepelné kapacity vody. Takže 100 g TNT uvolní tolik energie, že by ohřála litr vody z teploty 0 °C na 100 °C. Teď už jen stačí vymýšlet přirovnání – buď na teplo z kalorimetrické rovnice, nebo na energii.

Pokud byl ekvivalent TNT v případě Hirošimské bomby 15 kilotun, tak bychom dostali k varu vodu o objemu 150 000 000 litrů, což je 150 000 m3. Pokud má rybník Rožmberk objem 5 miliónů m3, zvýšila by se v něm při dodání stejné energie teplota o 33 °C.

Nebo můžeme hledat příklady jinde – jaderná elektrárna Temelín by odpovídají množství energie (63 TJ) „vyrobila“ za cca 32 000 s, což je necelých 9 hodin.

Také můžeme zkusit příklad přes kinetickou energii – auto, jedoucí po dálnici rychlostí 130 km/h má kinetickou energii zhruba 1 MJ. Muselo by se tedy srazit 64 miliónů aut (najednou), aby celková energie při nárazu byla zmiňovaných 64 TJ.

Nebo můžeme porovnat historické události – největší výbuch před použitím jaderné bomby byl Halifaxský výbuch, při této havárii explodovalo 2 400 tun výbušnin, tedy cca 6x méně, než v případě hirošimské bomby. Při bombardování Drážďan ve 2. světové válce bylo shozeno necelých 4 000 tun trhavin (cca 4x méně, než byl ekvivalent bomby Little boy), ale muselo vzlétnout 1 300 letadel. Podle mého názoru je na těchto příkladech vidět obrovská koncentrovanost energie u jaderných zbraní. Jen mimochodem – ze vztahu E=m.c2 můžeme spočítat, že změna hmotnosti, způsobená uvolněním tak obrovské energie je zhruba 0,7 gramu. Tedy 2.10-5 procent hmotnosti zmiňované bomby.

Nakonec ještě jedno srovnání – nejsilnější jaderná bomba (přesněji vodíková), tzv. „Car Bomba“ měla ekvivalent necelých 60 Mt TNT, takže vše výše spočítané by bylo pro tuto bombu nutné vynásobit 4 000. Tolikrát silnější Car bomba byla.

Poslední poznámka – na uvedeném je také vidět, jak špatně máme zavedené určování jednotek hmotnosti. Kilotuny jsou vlastně gigagramy, nebo megakilogramy.

Snad ti uvedené příklady pomohly s představou o ničivé síle jaderné bomby. Je štěstí, že byly zatím proti lidem využity jen dvě. Zajímavou otázkou je důvod výběru míst, kam byly bomby svrženy. Ale to nechám na zvídavosti našich čtenářů ;)