Ahoj Věro,

děkujeme za důvěru v naši poradnu a chválíme snahu o vysvětlení. Myslím, že to co popisuješ možné je, hned z několika důvodů.

Nejdříve uvedu na pravou míru pojmy vznícení a vzplanutí, které s odpovědí souvisí. Vznícení je jev, kdy stačí k hořlavé látce přiblížit plamen a daná látka se vznítí. K tomu jsou potřeba páry této látky (právě jejich směs se vzduchem se vznítí). Vzplanutí je jiný jev – látka začne hořet jen vlivem teploty okolí, bez přítomnosti plamene.

K tomu, aby došlo k vzplanutí či vznícení je zapotřebí dosáhnout určité teploty (překvapivě teploty vzplanutí či teploty vznícení).

Protože v uzavřené lampičce bude docházet ke zvyšování teploty vlivem slunečního záření, je zřejmé, že se teplota v lampičce výrazně zvýší. Navíc pokud bude sklo, ze kterého je lampička vyrobena, nějakým způsobem zakřivené, může dojít k zakřivení procházejících paprsků a určitá část lampičky se bude chovat jako lupa.

Teplota vzplanutí vosku je udávána kolem 200 °C a myslím, že je možné, aby kombinací obou uvedených jevů došlo ke vzplanutí par vosku v určitém místě lampičky a následnému vznícení celé svíčky.

I proto je nejen v létě nutné být opatrný a mít stále plamen a jeho případné zdroje pod kontrolou. Jen pro zajímavost uvedu, že vzplanutí, které je v uvedeném případě nebezpečné, je využíváno u dieselových motorů – díky zvýšení tlaku dojde v pístu k zvýšení teploty směsi nafty a vzduchu na teplotu vyšší, než je teplota vzplanutí a směs se „sama“, bez vnějšího zdroje, zapálí.